Práce z domova, tzv. Home office považovalo mnoho zaměstnanců v minulých letech jako benefit, který poskytují především společnosti zahraničních vlastníků. Vlivem pandemie se práce z domova rozšířila i mezi zaměstnance soukromé nebo státní sféry v ČR. Správa železnic uplatňuje a přiděluje zaměstnancům  z důvodu vyhlášeného nouzového stavu a protiepidemiologických opatření práci na dálku, která ovšem nesplňuje dikci paragrafu 317 zákona č. 262/2006 Sb.

Podíl práce z domova v ČR vzrostl na základě dostupných dat z 4,5 % až na cca 30 % v druhé vlně pandemie. V současné době se významně změnil pohled a vnímání  zaměstnanců, zaměstnavatelů i odborné veřejnosti na “home office“. Zaměstnavateli ani zaměstnanci nelze upřít práva a povinnosti jednoznačně dané zákoníkem práce, případně kolektivní smlouvou. Mezi povinnosti patří součinnost v analýze rizik nebo zdraví neohrožující pracovní prostředí, ergonomicky vybavené pracoviště včetně pracovních pomůcek. Při práci na PC by dle NV měla být k notebooku vždy připojena externí klávesnice s myší včetně zvlášť připojeného monitoru. Není myslitelné, aby zaměstnanec vykonával 8 hodin a více během směny veškerou práci na ergonomicky nevyhovujícím zařízení. Dále je velmi podstatná pracovní židle která by měla být polohovatelná, aby došlo ke správnému nastavení pracovního místa. Zaměstnanci by měli dbát i na fyzickou a duševní hygienu, která spočívá v pravidelném střídání poloh při práci, procvičení a protažení, pravidelné větrání místnosti a pitný režim. Negativní faktor je zraková zátěž při práci se zobrazovacími jednotkami. V oblasti duševního zdraví jsou stresory takto vykonávané práce především vnucené pracovní tempo, bohužel i méně očekávaný časový diskomfort, který může a často byl spojen s péčí o děti, nemocné členy domácnosti, on-line výukou, dětí, přípravou jídla apod.

Zásadní a neoddiskutovatelný je problém pracovních úrazů, které mohou vzniknout i práci na „home office“. V žádném případě není zaměstnavatel zbaven povinnosti PÚ vyšetřit a případně odškodnit, stejné povinnosti jsou i na straně zaměstnance, který má povinnost pracovní úraz nahlásit svému nadřízenému. 

Je vysoká pravděpodobnost, že práce z domova je fenoménem této „nové „ doby a uplatňování či různé kombinace budou využívány i v následujícím období. Vždy by měly obě smluvní strany dodržovat zákonné podmínky pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci zaměstnanců včetně eliminace negativních faktorů. Práce z domova může ušetřit náklady zaměstnavateli, ale neméně podstatný je vliv na duševní zdraví, které může vyústit i v poruchy či nemoci z důvodu izolace a nemožnosti sociálních kontaktů mezi zaměstnanci navzájem, osobní interakci zaměstnavatel - zaměstnanec apod. V rámci sociálního dialogu je nutné vždy nalézt optimum,  které bude mít více přínosů než negativ pro obě strany. 

V návaznosti na rozhodnutí Vlády ČR o změně výše minimální mzdy předložil zaměstnavatel dne 20. 11. 2020 návrh 1. změny PKS Správy železnic, státní organizace na rok 2021. Po oboustranné diskusi došlo dnešního dne ke sjednání této změny, jejímž obsahem je navýšení sazby měsíční mzdy u zaměstnanců zařazených do TS 1, k navýšení odměny z dohod pracovníka dozoru a úprava sazby zvláštní odměny pro první tarifní stupeň. Zároveň došlo k finálnímu odsouhlasení Katalogu zaměstnání včetně harmonogramu implementace s účinností od 1. 1. 2021, Metodického pokynu NŘP k zařazování výpravčích do TS včetně diskuse, jakým způsobem lze využít opravných prostředků podaných odborovou organizací v případě sporného zařazení.

Uzavřela se diskuse a projednání k Směrnici SŽ 29 Pro poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní spoření a životní pojištění zaměstnanců. Bylo zahájeno projednávání technické úpravy Směrnice SŽ 75 Posuzování psychické způsobilosti k výkonu vybraných zaměstnání. Nadále pokračuje jednání o Zásadách FKSP pro rok 2021, prozatím bez výsledku.

Resized 20201028 110447 76

Minimální mzda v příštím roce vzroste na 15 200 Kč

Na 15 200 Kč vzroste v příštím roce minimální mzda. Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) dnes (16. 11. 2020) schválila Vláda ČR. Minimální mzda se zvýší o 600 Kč. Dosáhne tak na 42,4 % průměrné mzdy. 

„Jako ministryně práce jsem si od svého nástupu do funkce stanovila jasný cíl. Skončit s levnou prací. Proto jsem rekordně navyšovala předchozí dva roky minimální mzdu. V minulosti jsem několikrát opakovala, že nechci, abychom byli v oblasti mezd v Evropě chudými příbuznými. Minimální mzda proto nesmí stagnovat ani v době koronakrize,“ říká ministryně Maláčová. 

Minimální mzda v Česku letos činí 14 600 Kč. Odbory nakonec požadovaly růst o 1 400 Kč, zaměstnavatelé chtěli zachovat stávající úroveň. MPSV předložilo 4 návrhy růstu o 400 Kč, 900 Kč, 1 400 Kč a o 1 800 Kč. Koalice se nakonec dohodla na kompromisu 600 Kč.

„Chtěla jsem, aby minimální mzda rostla více, hnutí ANO bylo proti. Růst mezd je totiž pro Česko zásadní. Podhodnocování ceny práce totiž oslabuje schopnost lidí žít na slušné úrovni a vede ke zvyšování výdajů státu na sociální dávky,“ dodává Maláčová.

Zvýšení minimální mzdy by mělo přinést do státní kasy na sociálním pojištění navíc 330 mil. Kč za rok, příjmy ze zdravotního pojištění by se mohly zvýšit o zhruba  140 mil. Kč za rok. Dle dostupných údajů lze předpokládat zvýšení ročních mzdových nákladů zaměstnavatelů v podnikatelské sféře o cca 1,4 mld. Kč, v nepodnikatelské sféře o zhruba 54 mil. Kč.

Zaručená mzda

Minimální mzda podmiňuje růst nejnižších úrovní zaručené mzdy. Ty stanovují nejnižší cenu práce odstupňovaně podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Jedná se o mzdu nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového nebo platového výměru za stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy

Minimální mzda podmiňuje růst nejnižších úrovní zaručené mzdy. Nejnižší úrovně zaručené mzdy se uplatňují u zaměstnanců, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a u zaměstnanců ve veřejných službách a správě a stanovují nejnižší cenu práce odstupňovaně podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Pro tyto účely se práce zařazují do 8 skupin a pro každou z nich je stanovena příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy v hodinovém a měsíčním vyjádření. Následující částky platí pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. 

Kompletní tisková zpráva ke stažení v PDF:

Pro Správu železnic to znamená zahájit proces kolektivního vyjednávání o 1. změně PKS pro rok 2021, neboť zaměstnaci v TS 1 (mj. Pracovník dozoru) mají v uzavřené kolektivní smlouvě stanovenou výši mzdy 15 100 Kč. 

Nová kolektivní smlouva na rok 2021 po technickém čtení a před úpravou čísel KZAM.

Ke stažení v PDF: