- Napsal Ing. Jan Zazvonil
Dne 31. 8. 2022 předložil generální ředitel Správy železnic, Bc. Jiří Svoboda, MBA, odborovým centrálám návrh kolektivní smlouvy pro rok 2023, návrh Rámcových zásad FKSP a Zásad C-FKSP.
Předložený návrh zachovává principy a rozsah benefitů dle současné PKS s nárůstem tarifních mezd, včetně stejného nárůstu do objemu smluvních mezd.
Byla zahájena diskuse o snížení negativních dopadů inflace na zaměstnance SŽ v roce 2022. Odborové centrály předloží své stanovisko do 9. 9. 2022.
Dále byla sjednána 3. změna PKS, která reaguje na vyhlášku MPSV č.237/2022 Sb., kterou se mění od 20. 8. 2022 výše stravného při tuzemských pracovních cestách. V předloženém návrhu zásad FKSP a zásad C-FKSP je nově zakomponován princip čerpání příspěvku prostřednictvím digitální zaměstnanecké karty. Dále došlo k dohodě o navýšení disponibilní částky pro individuální rekreaci z C-FKSP o 500 000 Kč z úspor v kapitolách některých OC (ADP, OSŽ, FS ČR, FVČ a FV). Ostatní odborové centrály úspory hledají
Další jednání o podobě kolektivní smlouvy na rok 2023 se bude konat 14. 9. 2022 v sídle Správy železnic.
- Napsal Ing. Jan Zazvonil
V pondělí dne 22. 8. 2022 se v Praze uskutečnilo pravidelné zasedání Rady ČMKOS. Aktuální informace z ekonomiky okomentoval předseda Josef Středula (vývoj nezaměstnanosti, predikce MF a ČNB k inflaci a cílům pro příští období, vývoj cen plynu, elektřiny a emisních povolenek na burzách v Evropě) včetně dalších ukazatelů. Velké ocenění s potleskem přijal předseda OS Hasičů p. Jiří Jílek za nasazení příslušníků HZS a SDH při požáru v Českém i Saském Švýcarsku. Bohužel poukázal na smutnou situaci, která nastala, a to úhrada nákladů za zásah, který budou muset především u SDH pravděpodobně sanovat místní samosprávy, vše je ale o diskusi, která již začala. Následovaly informace z jednotlivých odvětví ohledně růstu cen energií a záloh.
Ústředním bodem byla organizace Manifestačního mítinku "Proti chudobě", který se uskuteční dne 5. 9. 2022 ve Forum Karlín v Praze.
- Napsal Milan Gajdács
Současná vláda měla více než obligátních 100 dní hájení, aby předvedla své umění. Inflace, ač z poloviny nastartována již minulou vládou se nadále prohlubuje. Některé zbytečně vynaložené náklady v boji s koronavirovou nákazou a z toho plynoucí vysoké deficity státního rozpočtu (r. 2020 a 2021 okolo 400 mld. Kč), nesmyslné lockdowny, rozdávání peněz všem před volbami to byly chybné kroky Babišovy vlády. Hysterie sdělovacích prostředků, neustálé papouškování toho, co vše se může zdražit a co se rozhodně zdraží, přispěla k všeobecné panice a prodejci začali cítit šanci, že by mohli opravdu zdražit a také tak učinili. Lidé v panice, že se předpovědi naplňují začali ukládat své peníze (po špatných zkušenostech s krachy investičních společností) do nemovitostí, jejichž ceny začaly v důsledku vysoké poptávky raketově stoupat a staly se nemalým příspěvkem inflace v minulém roce.
Je nepochybné, že celá řada cenových nárůstů byla ve skutečnosti uměle nastavena jen tím, že někdo prohlásil, že je zde inflace a všichni zdražují (tak proč ne taky my). Současná vláda neučinila a nečiní proti inflaci téměř nic. Snaží se sice hasit požár různými podporami nejchudších a rodin s dětmi. Ale v podstatě řeší jen důsledky a vůbec neřeší příčinu zdražování. Proč vláda nevyužívá např. Zákon o cenách č.526/1990 Sb.? V některých případech mohou být ceny stanoveny úředně (děje se tak v mnoha zemích EU). V některých oblastech mohou být vyhlášena cenová moratoria. Proč nekoná MF, ERÚ, ČTÚ, MZ, SÚKL, Celní úřad, kraje či obce? Všechny tyto instituce mají možnost ceny regulovat. Proč vláda nevysílá jasný signál, že inflace je zlo? Proč neříká: "zahajujeme frontální útok proti inflaci"? Jen tyto verbální intervence mohou způsobit snížení inflace o 1-2 % a nestojí to náš stát nic. Stejně tak mohou činit sdělovací prostředky. Proč se vláda neptá obchodníků, jak je možné, že zdražili zboží z dovozu, když koruna v poslední době posílila vůči euru o několik procent? Bohužel současná vláda žádné takové signály nevysílá. Naopak. Veze se na vlně inflace a namísto, aby snížila DPH a lidem ulevila, tak vybírá díky inflaci na DPH o 70-100 mld. Kč ročně navíc! A čím vyšší inflace, tím více to bude. V tomto kontextu vláda zároveň snižuje daně firmám a zároveň zmrazila mzdy většině zaměstnanců státu. Zajímavé, jak v tomto byla akční a v podstatě okamžitě po nástupu nové vlády bylo toto zmrazení odsouhlaseno!
ČD zvýšily mzdy svým zaměstnancům pro rok 2023 lehce přes 5 %. Je to žalostně málo při inflaci 16 % a znamená to razantní pokles reálné mzdy. Nejsem zaměstnancem této firmy. Ale byl vyslán signál kam se asi mohou vyjednávání o mzdách na rok 2023 ubírat. Zdá se, že vláda se rozhodla celou tíhu inflace přenést na bedra zaměstnanců. Čísla jsou vypovídající: Podíl českých mezd na HDP r. 2021 = 45,7 %, odhad 2022 = 44,3 %, dle aktuálně nastavených parametrů lze předpokládat pokles do roku 2025 na 42,5 %. Je zřejmé, že politika současné vlády je nastavena proti zaměstnancům, proti růstu mezd a platů. Naší snahou by měla být konvergence našich mezd k mzdám západní části EU. Není pravdou, že naše produktivita práce je nižší než na Západě. Současná opatření naší vlády vrací ČR zpět k ekonomice levné pracovní síly EU, která produkuje pouze polotovary s úzkým napojením na Německo, kde se produkty finalizují a vytvoří se tam největší zisk. Kromě toho i fabriky na polotovary zde v ČR jsou vlastněny mnohdy zahraničními společnostmi, které těží a dle návrhů naší vlády budou ještě více těžit z levné pracovní síly našich zaměstnanců. Nechceme být levnými zaměstnanci. Nechceme být zemí v podřízeném postavení. Pojďme to změnit.
- Napsal Ing. Jan Zazvonil
Ve středu dne 13. 7. 2022 se od 10:00 konala Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody Plzeňského kraje. V úvodu byly schváleny změny v zastoupení jednotlivých partnerů krajské tripartity. Za odborový svaz ADP se zúčastnil předseda Ing. Zazvonil.
Hejtman Plzeňského kraje Rufolf Špoták podal obsáhlý výklad o problematice uprchlické krize, dopadech do školského systému PK a o fungování KACPU. Řešila se problematika pracovních nabídek a systému sociální pomoci občanům Plzeňského kraje. Se svojí prezentací vystoupili ředitel ÚP PK, ředitel Statistického úřadu PK a ředitel Paktu zaměstnanosti PK. Samostatný příspěvek měl hejtman p. Špoták k plánované průmyslové zóně v areálu Letiště Líně. Tento prostor má významný potenciál pro Plzeňský kraj. Zájem již potvrdil významný automobilový koncern z EU, který by mohl vytvořit až 3 500 pracovnich míst. Vše je spojeno s přijetím vládního usnesení a garancí ze strany jednotlivých subjektů. Prioritou bude výstavba kapacitní infrastruktury železniční, silniční i energetické včetně bytů a dalších služeb.
V odpoledních hodinách bylo po diskusi s přítomnými členy jednání ukončeno.
- Napsal Ing. Jan Zazvonil
Dne 22. 6. 2022 se uskutečnilo jednání zaměstnavatele a zástupců příslušných odborových svazů u OŘ Plzeň. V úvodu ředitel Ing. Makovec pohovořil o předložených materiálech k projednání, změnu v systemizaci v žst. Roudná a Chotýčany, kde dojde k ukončení výkonu dopravní služby v měsíci září. Současně dojde k aktivaci pracoviště PPV v žst. Hluboká nad Vltavou - Zámostí. Všem dotčeným zaměstnancům bylo nabídnuto pracovní uplatnění na CDP Praha nebo v obvodu OŘ Plzeň. Další bodem bylo schválení sociální výpomoci z důvodu těžké životní situace zaměstnankyně OŘ Plzeň. V oblasti ekonomiky ředitel pohovořil o vývoji průměrné mzdy, přesčasové práci či čerpání FKSP. Náměstek pro provoz Ing. Šefčík informoval přítomné o nastavení standardu pro odměňování u Dozorčích provozu (TS 14) a povinnosti oblékat stejnokroj od 1. 7. 2022. Pohovořil o konci ověřovacího provozu k 30. 6. 2022 na pracovišti Centrálních rozkazů v Táboře nebo o chystaném stěhování výpravčích z buněk do opravených prostor v Českých Budějovicích v průběhu podzimu 2022. Zástupci odborů byli informováni o postupném naplnění systemizovaných míst u pracovní pozice DŽIN.
V některých železničních stanicích došlo k podstavu zaměstnanců především z důvodu dlouhodobých nemocí či odchodů do starobního důchodu. V těchto případech je evidován enormní nárůst přesčasové práce.
V rámci diskuse se řešila problematika projektové přípravy a rozpracovanosti jednotlivých etap na III. TŽK (Plzeň - Česká Kubice st. hr.), rušením přejezdů či nedostatku finančních prostředků na opravy a údržbu z důvodu krácení rozpočtu. Byl zmíněn i negativní finanční dopad do hospodaření v souvislosti s nárůstem cen energií a PHM.
- Napsal Ing. Jan Zazvonil
V úterý dne 21. 6. 2022 se konaly volby do Regionálního výboru ADP Ústí nad Labem. Před zahájením volebního Kongresu si předsednictvo ADP prohlédlo zázemí a pracoviště výpravčích Ústředního stavědla Děčín.
Do RV ADP UNL byli zvoleni, p. Dadak, p. Mai a p. Prášek. V rámci volby do jednotlivých funkcí byl předsedou zvolen Radek Prášek, místopředsedou Tomáš Dadak, členem a současně zástupcem do VV ADP Miroslav Mai.
- Napsal Ing. Jan Zazvonil
V pondělí dne 20. 6. 2022 se konalo pravidelné jednání Rady ČMKOS v sídle odborové centrály v Praze. V úvodu vystoupili se svým projevem p. Josef Souček, předseda OS KOVO, který již nebude kandidovat do vedení svazu a p. Karel Sladkovský, bývalý dlouholetý předseda OS UNIOS. Předseda Josef Středula a místopředsedové Radka Sokolová a Vít Samek oběma funkcionářům poděkovali za jejich celoživotní práci pro zaměstnance i pro ČMKOS.
Následovalo přijetí usnesení o vyjádření podpory zaměstnancům ve veřejných službách, neboť mezinárodní svátek Den OSN pro veřejné služby je každoročně připomínán 23. 6. Předseda Josef Středula prezentoval makroekonomická data, vývoj nezaměstnanosti, inflace a HDP. Diskutovalo se o přípravě na jednání tripartity, které se uskuteční v úterý dne 21. 6. 2022.
Protestní mítink proti drahotě v rámci kampaně Konec levné práce je potvrzen na pondělí dne 5. 9. 2022 ve Fóru Karlín od 11.00. V souvislosti s negativním ekonomickým a sociálním vývojem pro občany a zaměstnance nejsou vyloučeny další následné akce.
V oblasti kolektivního vyjednávání o mzdách zástupci těchto svazů pohovořili o situaci ve firmách včetně dosažených výsledků, které se propisují do mezd zaměstnanců. U některých odvětví je kupní síla zachována, ale u mnohých zaměstnavatelů je malá ochota zvyšovat mzdy.
Strana 21 z 112
