20220905 102437

Jaké dopady má neutěšený vývoj ohledně inflace a cen energií konkrétně na váš obor? Co je současným největším problémem a pomyslnou výzvou do blízké budoucnosti?

V železničním sektoru se jedná především o nárůst cen energií a pohonných hmot. Týká se to primárně trakčních vozidel, služebních vozů a energie do stovky budov, které Správa železnic spravuje, vytápí, chladí včetně dodávky a výroby TUV. Výzvou jsou zajisté úspory v managementu budov, optimalizace nákladů na vytápění v zimním období, ale ne za cenu zhoršeného tepelného komfortu pro zaměstnance.

Jak to vypadá s odměňováním a konkurenceschopnosti? Nevede momentální stav k tomu, že vaši branži začínají opouštět zkušení odborníci a hledají práci jinde?

V loňském roce došlo ke sjednání PKS pro rok 2022 s nárůstem tarifních mezd 5%, ale kvůli výši inflace je letošní reálný pokles mezd zaměstnanci velmi citlivě vnímám. Někteří opravdu zvažují odchod, neboť v některých profesích a tarifních stupních jsou podhodnoceni a trh práce nabízí vyšší ohodnocení jejich pracovního výkonu. Velký problém je generační obměna, neboť silné ročníky odcházejí do starobního důchodu a není adekvátní náhrada v kvalitě i kvantitě nových zaměstnanců. Tento problém se řeší přesčasovou prací, změnou rozvrhu pracovní doby nebo nižší management musí na „sdružené smlouvy“ chodit o víkendech pracovat např. jako výpravčí do železničních stanic. Nové zájemce nemotivuje mzdové ohodnocení, nutnost dojíždění, práce v noci a o víkendech či náročnost odborných zkoušek.

V čem podle vás vláda ve vašem oboru pomáhá a v čem naopak její rozhodnutí spíše škodí?

Vláda svým usnesením o prodloužení lhůty pro používání tepelných zdrojů (vytápěním uhlím) o dva roky trochu uklidnila situaci i v našem oboru. Mnoho pracovišť a lokalit není možné bez masivních investic udržet v provozu jako nízkoemisní, neboť chybí příkon, distribuční síť apod.

Máte nějaká legislativní očekávání, představu, co by mohlo věci posunout k lepšímu? Na co byste vládu a parlament rádi upozornili a co jim poradili?

Rozhodnutí o prodloužení doby odpočinku zaměstnanců v dopravě ze šesti hodin a sedm před začátkem směny byl pro tzv. mobilní personál (na železnici strojvedoucí, vlakvedoucí) krok správným směrem. Avšak pro zaměstnance, kteří jednu směnu ukončí a druhou nastoupí na jednom pracovišti (výpravčí, signalisté, výhybkáři) a zaměstnavatel jim k tomu vytvoří podmínky pro důstojný odpočinek (místnost s postelí v místě výkonu práce), se tato legislativní změna projevila negativně v rozvrzích směn, došlo ke zhoršení pracovního režimu zaměstnanců a jejich nedostatečném počtu pro pokrytí potřeb zaměstnavatele. Vzhledem k aktuálními grafikonu vlakové dopravy na regionálních tratích, kdy odjezd posledního vlaku a příjezd prvního vlaku následující den dělí doba kratší než sedm hodin, nemohou tito zaměstnanci další směnu vykonávat a řeší se to případ od případu a pracoviště od pracoviště. Řešením by byly plnohodnotné směny v délce 12 hodin, ale pokud není žádná doprava objednána, zaměstnavatel nechce tyto zaměstnance odměňovat plnou mzdou. Jestliže by MPSV následně udělilo výjimku pro stacionární personál, tedy obsluhu dráhy, zpět na šest hodin, problém by neměl tak negativní multiplikační efekt jako nyní.

Jaký je váš výhled na situaci ve vašem oboru v horizontu následujících zhruba tři až pěti let? Co pozitivního či negativního může přijít ať už od českých politiků, nebo ze strany EU apod.?

Zcela zásadní je dostatek ekonomických nástrojů, mix národních i evropských programů k investicím do železniční infrastruktury a také udržení její konkurenceschopnosti včetně dostatků zdrojů na opravy a údržbu. Železniční doprava má obrovský potenciál k růstu, avšak bez dostatečné kapacitní a kvalitní infrastruktury nemůže na dopravním trhu dlouhodobě obstát. Nejhorší scénář by byl „proškrtání“ se k prosperitě a konsolidaci veřejných prostředků za cenu omezení zdrojů, neobjednávání dopravy ze strany samospráv či propuštění zaměstnanců. Věřím, že k tomuto řešení v budoucnu nedojde.

Článek časopisu Sondy ke stažení v PDF:

Na společném jednání OC a zaměstnavatele dne 31. 8. 2022 byly projednány změny v organizační struktuře Správy železnic od 1. 10. 2022 a Pokyn GŘ ke vzniku OJ. Nová organizační jednotka Stavební správa VRT bude disponovat 66 systemizovanými pracovními pozicemi. Ředitel OJ bude mít v rámci organizační struktury tři náměstky NT, NP-J a NP-S (technického, pro přípravu oblast Sever a oblast Jih). Sídlo OJ bude v Praze v ulici V Celnici.

7d2b47b25b0d87d36b92f5ca8366ae9e.0

Ing. Koucký dále prezentoval potřebu změny předpisu SŽ Zam1 z důvodu nové právní úpravy v oblasti elektrokvalifikace zaměstnanců. Zrušená Vyhláška č. 50/1978 Sb. byla nahrazena zákonem č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem VTZ.

Ing. Pospíšil prezentoval nový typ zábleskového světla, který bude použit i při praktické zkoušce, která se uskuteční dne 6. 9. 2022 v žst. Vraňany. Pokud budou zkoušky úspěšné, dojde k výrobě a dodání 6 ks těchto světel pro zkušební provoz v OJ. Po vyhodnocení v provozu dojde následně k vypsání veřejné zakázky pro dodání tohoto zařízení na všechna OŘ. Nový systém uchycení ke kolejnici, kapacita baterie, kterou není nutné pro nabíjení vyndavat z krytu, použité LED diody a konstrukční řešení produktu jsou nesporné výhody pro bezpečné zajištění pracovního místa. 

20220831 145540

Dne 31. 8. 2022 předložil generální ředitel Správy železnic, Bc. Jiří Svoboda, MBA, odborovým centrálám návrh kolektivní smlouvy pro rok 2023, návrh Rámcových zásad FKSP a Zásad C-FKSP.

Předložený návrh zachovává principy a rozsah benefitů dle současné PKS s nárůstem tarifních mezd, včetně stejného nárůstu do objemu smluvních mezd.
Byla zahájena diskuse o snížení negativních dopadů inflace na zaměstnance SŽ v roce 2022. Odborové centrály předloží své stanovisko do 9. 9. 2022.

Dále byla sjednána 3. změna PKS, která reaguje na vyhlášku MPSV č.237/2022 Sb., kterou se mění od 20. 8. 2022 výše stravného při tuzemských pracovních cestách. V předloženém návrhu zásad FKSP a zásad C-FKSP je nově zakomponován princip čerpání příspěvku prostřednictvím digitální zaměstnanecké karty. Dále došlo k dohodě o navýšení disponibilní částky pro individuální rekreaci z C-FKSP o 500 000 Kč z úspor v kapitolách některých OC (ADP, OSŽ, FS ČR, FVČ a FV). Ostatní odborové centrály úspory hledají

Další jednání o podobě kolektivní smlouvy na rok 2023 se bude konat 14. 9. 2022 v sídle Správy železnic.

IMG 20220831 WA0003

 

V pondělí dne 22. 8. 2022 se v Praze uskutečnilo pravidelné zasedání Rady ČMKOS. Aktuální informace z ekonomiky okomentoval předseda Josef Středula (vývoj nezaměstnanosti, predikce MF a ČNB k inflaci a cílům pro příští období, vývoj cen plynu, elektřiny a emisních povolenek na burzách v Evropě) včetně dalších ukazatelů. Velké ocenění s potleskem přijal předseda OS Hasičů p. Jiří Jílek za nasazení příslušníků HZS a SDH při požáru v Českém i Saském Švýcarsku. Bohužel poukázal na smutnou situaci, která nastala, a to úhrada nákladů za zásah, který budou muset především u SDH pravděpodobně sanovat místní samosprávy, vše je ale o diskusi, která již začala. Následovaly informace z jednotlivých odvětví ohledně růstu cen energií a záloh.

Ústředním bodem byla organizace Manifestačního mítinku "Proti chudobě", který se uskuteční dne 5. 9. 2022 ve Forum Karlín v Praze. 

pozvanka1

Současná vláda měla více než obligátních 100 dní hájení, aby předvedla své umění. Inflace, ač z poloviny nastartována již minulou vládou se nadále prohlubuje. Některé zbytečně vynaložené náklady v boji s koronavirovou nákazou a z toho plynoucí vysoké deficity státního rozpočtu (r. 2020 a 2021 okolo 400 mld. Kč), nesmyslné lockdowny, rozdávání peněz všem před volbami to byly chybné kroky Babišovy vlády. Hysterie sdělovacích prostředků, neustálé papouškování toho, co vše se může zdražit a co se rozhodně zdraží, přispěla k všeobecné panice a prodejci začali cítit šanci, že by mohli opravdu zdražit a také tak učinili. Lidé v panice, že se předpovědi naplňují začali ukládat své peníze (po špatných zkušenostech s krachy investičních společností) do nemovitostí, jejichž ceny začaly v důsledku vysoké poptávky raketově stoupat a staly se nemalým příspěvkem inflace v minulém roce.

Je nepochybné, že celá řada cenových nárůstů byla ve skutečnosti uměle nastavena jen tím, že někdo prohlásil, že je zde inflace a všichni zdražují (tak proč ne taky my). Současná vláda neučinila a nečiní proti inflaci téměř nic. Snaží se sice hasit požár různými podporami nejchudších a rodin s dětmi. Ale v podstatě řeší jen důsledky a vůbec neřeší příčinu zdražování. Proč vláda nevyužívá např. Zákon o cenách č.526/1990 Sb.? V některých případech mohou být ceny stanoveny úředně (děje se tak v mnoha zemích EU). V některých oblastech mohou být vyhlášena cenová moratoria. Proč nekoná MF, ERÚ, ČTÚ, MZ, SÚKL, Celní úřad, kraje či obce? Všechny tyto instituce mají možnost ceny regulovat. Proč vláda nevysílá jasný signál, že inflace je zlo? Proč neříká: "zahajujeme frontální útok proti inflaci"? Jen tyto verbální intervence mohou způsobit snížení inflace o 1-2 % a nestojí to náš stát nic. Stejně tak mohou činit sdělovací prostředky. Proč se vláda neptá obchodníků, jak je možné, že zdražili zboží z dovozu, když koruna v poslední době posílila vůči euru o několik procent? Bohužel současná vláda žádné takové signály nevysílá. Naopak. Veze se na vlně inflace a namísto, aby snížila DPH a lidem ulevila, tak vybírá díky inflaci na DPH o 70-100 mld. Kč ročně navíc! A čím vyšší inflace, tím více to bude. V tomto kontextu vláda zároveň snižuje daně firmám a zároveň zmrazila mzdy většině zaměstnanců státu. Zajímavé, jak v tomto byla akční a v podstatě okamžitě po nástupu nové vlády bylo toto zmrazení odsouhlaseno!

ČD zvýšily mzdy svým zaměstnancům pro rok 2023 lehce přes 5 %. Je to žalostně málo při inflaci 16 % a znamená to razantní pokles reálné mzdy. Nejsem zaměstnancem této firmy. Ale byl vyslán signál kam se asi mohou vyjednávání o mzdách na rok 2023 ubírat. Zdá se, že vláda se rozhodla celou tíhu inflace přenést na bedra zaměstnanců. Čísla jsou vypovídající: Podíl českých mezd na HDP r. 2021 = 45,7 %, odhad 2022 = 44,3 %, dle aktuálně nastavených parametrů lze předpokládat pokles do roku 2025 na 42,5 %. Je zřejmé, že politika současné vlády je nastavena proti zaměstnancům, proti růstu mezd a platů. Naší snahou by měla být konvergence našich mezd k mzdám západní části EU. Není pravdou, že naše produktivita práce je nižší než na Západě. Současná opatření naší vlády vrací ČR zpět k ekonomice levné pracovní síly EU, která produkuje pouze polotovary s úzkým napojením na Německo, kde se produkty finalizují a vytvoří se tam největší zisk. Kromě toho i fabriky na polotovary zde v ČR jsou vlastněny mnohdy zahraničními společnostmi, které těží a dle návrhů naší vlády budou ještě více těžit z levné pracovní síly našich zaměstnanců. Nechceme být levnými zaměstnanci. Nechceme být zemí v podřízeném postavení. Pojďme to změnit.

Ve středu dne 13. 7. 2022 se od 10:00 konala Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody Plzeňského kraje. V úvodu byly schváleny změny v zastoupení jednotlivých partnerů krajské tripartity. Za odborový svaz ADP se zúčastnil předseda Ing. Zazvonil. 

Hejtman Plzeňského kraje Rufolf Špoták podal obsáhlý výklad o problematice uprchlické krize, dopadech do školského systému PK a o fungování KACPU. Řešila se problematika pracovních nabídek a systému sociální pomoci občanům Plzeňského kraje. Se svojí prezentací vystoupili ředitel ÚP PK, ředitel Statistického úřadu PK a ředitel Paktu zaměstnanosti PK. Samostatný příspěvek měl hejtman p. Špoták k plánované průmyslové zóně v areálu Letiště Líně. Tento prostor má významný potenciál pro Plzeňský kraj. Zájem již potvrdil významný automobilový koncern z EU, který by mohl vytvořit až 3 500 pracovnich míst. Vše je spojeno s přijetím vládního usnesení a garancí ze strany jednotlivých subjektů. Prioritou bude výstavba kapacitní infrastruktury železniční, silniční i energetické včetně bytů a dalších služeb.

V odpoledních hodinách bylo po diskusi s přítomnými členy jednání ukončeno.

20220713 124850