Ani doba prázdnin a dovolených na dráze není dobou klidu. Alespoň ne v těch provozních obvodech kde je kritický nedostatek personálu. O příčinách tohoto stavu by se dalo dlouho diskutovat, když jednou z hlavních příčin je nedostatečné finanční ohodnocení vysoce zodpovědné práce konané v nelehkých podmínkách nepřetržitého provozu o víkendech, v noční době a o svátcích.
Mnoho zaměstnanců řeší nedostatečné ohodnocení přesčasovou prací, kdy se takto snaží vyřešit finanční situaci své rodiny. Potud by byla celá věc v pořádku. Ale máme tady i zaměstnance, kteří si nepřejí přesčasy dělat. Situace v některých provozních obvodech se ovšem vyhrotila do té míry, že v průběhu prosince 2017 byli i tito zaměstnanci přesvědčováni, aby podepsali práci přesčas nad zákonný limit 150 hodin. Dělo se tak různými způsoby od různých slibů ze strany nadřízených až po tu a tam konstatování, že může dojít k různým redukcím v počtu obsluhujícího personálu ve stanicích kde slouží více výpravčích či dispečerů nebo k zavedení noční přetržky. Takové jednání si někteří zaměstnanci vykládali jako vyhrožování a našlo se i několik kolegů, kteří právě na základě těchto obav nakonec raději práci přesčas nad limit podepsali. Stále se ale našli zaměstnanci, kteří i přesto trvali na svém a přesčasy nepodepsali.
V těchto dnech jsou i tito zbylí zaměstnanci různými způsoby "přesvědčováni", aby změnili již uzavřené dohody a navýšili svůj limit přesčasů. Ukazuje se to na co ADP upozorňuje kontinuálně posledních několik let, že bez extrémní přesčasové práce dojde ke zhroucení situace, kdy nebude možné obsadit směny. Situace je nejkritičtější v obou pražských provozních obvodech, kde již v těchto dnech mnozí vyčerpali dohodnutou kvótu přesčasů a reálně hrozí, že v posledním čtvrtletí se nepodaří obsadit všechny směny.
Práce přesčas má jasná pravidla: zaměstnavatel vám ji může nařídit jen z vážných provozních důvodů a po vzájemné dohodě. Dohoda je svobodným vyjádřením vůle obou stran a nemůže být žádným způsobem vynucována.
