Snahou při uzavírání PKS SŽDC na rok 2014 bylo také dosáhnout měřitelného a odpovídajícího výsledku nad odměňováním vybraných skupin zaměstnanců řízení provozu a infrastruktury s účinností od 1. 4. 2014. Tento požadavek byl oficálně garantován generálním ředitelem. Bohužel situace není uspokojivá co se týká formy i časového prostoru, který byl již vyčerpán, neboť 1. dubna 2014 již je minulostí! Forma která je v současnosti nastavená v tomto procesu je diametrálně odlišná od původního požadavku, který se měl řešit dodatkem ke Kvalifikačnímu katalogu (nikoliv obecnou změnou parametrů v tomto dokumentu). Zaměstnavatel podcenil vzniklou situaci a jednání bylo oficiálně zahájeno až 10. 3. 2014 a to v režimu kolektivního vyjednávání nad 1. změnou PKS. Bohužel předložené návrhy neodpovídají podstatě problému, který reálně existuje a tím je neadekvátní hodnocení zaměstnanců na exponovaných pracovištích, která jsou v mnoha atributech srovnatelná s pracovišti na CDP Přerov v pracovní pozici Traťový dispečer. Rozhodně není snahou ADP a předpokládám ani jiných odborových organizací poškození jiných skupin zaměstnanců, což by mohlo eventuálně při přijetí návrhu hrozit. O tom, že Kvalifikační katalog je v mnoha ohledech nedostatečným nástrojem není třeba polemizovat, ale vzhledem k tempu projednávání není realné změnit parametry v hodnocení zaměstnanců dle kvalitativních i kvantitativních ukazatelů v horizontu týdnů či měsíců, jak se mnozí domnívají. Bohužel pro některé odborové organizace není záležitost exponovaných pracovišť prioritou a na přístupu je to znát. Výsledkem je, že ukončení kolektivního vyjednávání o 1. změně PKS je v nedohlednu, neboť dlouhodobě avizovaný termín 22. 4. 2014 byl zrušen a následné jednání se odhaduje až v první dekádě měsíce května. Zaměstnavatel má paradoxně výhodnější pozici, neboť nic ho nenutí vydávat vyšší objemy mzdových prostředků na nespokojený provoz (a infrastrukturu, které se návrhy týkají také), ale vlažný zájem ze strany některých odborových předáků je významným ukazatelem pro zaměstnance.
Souhrnně lze konstatovat, že nejlepší by pro ostatní bylo, kdyby vše zůstalo při starém a v klidu, vždyť může být i hůře a také hlavně, že máme práci, což jsem sám slýchával už mnohokrát.
