V úterý 17. 9. 2013 obdrželi zástupci všech OC, které působí u SŽDC, státní organizace stanovisko zaměstnavatele k dopisu odborových organizací č.j. OC 1/ 2013 (protinávrhu PKS). V textu je citován zákon č.2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání především § 8, odst. 1 a odst. 2. Z toho plyne, že návrh daný zástupci OC byl v zákonném termínu dodán, avšak v chybné formulaci, z tohoto důvodu započne jednání o návrhu daném zaměstnavatelem. Je patrné, že vyjednávací pozice odborů je opět slabší a úměrně tomu i vyjednávací prostor při kolektivním vyjednávání.
V dalším textu bude podrobně popsán chronologický vývoj.
V létě jsme měli připraven návrh PKS na další období, prosazovali jsme jednoletou kolektivní smlouvu z mnoha důvodů (strukturální změny v podniku, politická situace v zemi, v případě neústupnosti zaměstnavatele v preferovaných oblastech možnost změny po relativně krátkém období atd.). Navrhovali jsme navýšení mezd o 10% a dalších příplatků ve "Směrnici pro odměňování", neboť mzdy již několik let stagnovaly nebo vůči inflaci klesaly. Veškeré formulace a návrhy byly na výjezdním zasedání VV ADP do společného návrhu implementovány a odeslány na OSŽ, neboť byla všeobecná dohoda, že všichni své návrhy soustředí tam, pokud nějaké mít budou. Po telefonických konzultacích s předsedou PV OSŽ SŽDC bylo dohodnuto, že se nejpozději na konci srpna uskuteční společné jednání nad jednotným návrhem PKS na další období. Bohužel přes urgence ADP a argumenty, že nás zaměstnavatel překvapí již 2. 9. 2013 (plánované jednání OC) svým návrhem, k jednání nedošlo. Důvody byli např. dovolené funkcionářů, dostatek času a snad i domněnky, že zaměstnavatel řeší primárně jinou problematiku.
V pondělí 2. září 2013 se na jednání OC dostavil generální ředitel, který pozdravil přítomné a předložením návrhu PKS oficiálně zahájil proces kolektivního vyjednávání. V tento okamžik nebylo možné namítat nic proti, neboť zaměstnavatel jen využil neschopnosti odborů se dohodnout ve prospěch všech zaměstnanců. Nelze zaměstnavateli upřít sofistikovaně vymyšlený návrh PKS, který neodpovídal struktuře současné kolektivní smlouvy, tím pádem ani návrhu OC, který stavěl na současné kolektivní smlouvě a řazení jednotlivých ustanovení a článků. Manévrovací prostor se podstatně zmenšil a týden je dost krátká doba na dohodu všech OC včetně těch, které se nevyjádřily ani v minulosti. Z OSŽ vzešla iniciativa podepsat společné prohlášení – stanovisko – protinávrh, který signují prezidenti a předsedové OC a bude vyhotoven ve variantním řešení (na vysvětlení: co OC, která má návrhy to jedna varianta řešení). Na tento akt jsme nechtěli přistoupit, neboť rozdílná stanoviska různých OC, není protinávrh, ale paskvil. Rozhodl jsem se kontaktovat Mgr. Malého, který byl na zahraniční dovolené a po telefonické rozmluvě s ním, jsme se dohodli, že za ADP oslovíme funkcionáře ostatních svazů, aby zasedli k jednacímu stolu. Tohoto závazku jsme se pokusili s Danem Lincem dostát. V pondělí 9. 9. 2013 den před vypršením zákonné lhůty se sešli na „Bohemice" zástupci ADP (p. Zazvonil, p. Linc), OSŽ (p. Štěpánek, p. Paleček, p. Šebrle), SOSaD (p. Michalec ml.) a v závěru FS (p. Hlas). Zástupci ostatních odborových svazů se nedostavili z různých důvodů, ale to ať vysvětlují své členské základně.
Jednání bylo náročné především po argumentační stránce, neboť v mnoha případech jsme se názorově rozcházeli. Návrh ADP k PKS byl vzhledem k návrhu zaměstnavatele maximalistický, aby bylo dosaženo lepší vyjednávací pozice. Existovali v podstatě jen tři varianty řešení celé problematiky: První variantou, která by nikam nevedla, bylo podat různé návrhy PKS za každou odborovou centrálu zvlášť. Příklad (návrh na platnost PKS: OSŽ 3 roky, návrh ADP, SOSaD, FVČ, FS 1 rok, DUO 5 let atd.). Na počátku jednání o této variantě nikdo z OC nechtěl slevit ze svých požadavků nebo ustoupit argumentům. Nakonec se rozpory a rozdílná stanoviska podařilo překlenout (došlo k dohodě nad jednotným textem PKS) a z toho důvodu nebyla varianta využita.
Druhá varianta spočívala v jednotném protinávrhu OC, který koresponduje s předloženým textem PKS zaměstnavatelem (vyjádřit se k návrhům, které OC nepřijaly). Text nové PKS navržený zaměstnavatelem, jak bylo výše uvedeno, je koncipován odlišně a nikdo se jím nezabýval, neboť se pozornost možná záměrně odvedla jinam. Bohužel postoje některých funkcionářů, že se již nebudou znovu vracet k jiným návrhům nebo, že návrh nestačí prodiskutovat ve svých orgánech včas, byl možná legitimní, ale především pohodlný. Bohužel nám všem dost uškodil.
Třetí varianta, která byla nakonec realizována, bylo dohodnout alespoň jeden text, se kterým by souhlasily všechny OC a doručit ho následující den zaměstnavateli (10. 9. 2013). Chybou bylo, že vycházel ze současně platné PKS. V textaci byl rozdílný proti novému návrhu PKS, což zaměstnavatel využije při kolektivním vyjednávání a již se k tomu vyjádřil ve svém stanovisku, které zaslal všem OC.
Po přečtení těchto řádků mnozí z Vás jistě nabudou přesvědčení, že zástupci zaměstnanců (funkcionáři) nejsou schopni se dohodnout mezi sebou. Bohužel tím budou trpět všichni zaměstnanci. Naskýtá se nyní otázka, jak postupovat dále? Bude lepší pokračovat „v součinnosti" a vleku velké centrály, která si hájí své zájmy? Nebo obhajovat zaměstnance, se kterými jsme neustále ve styku, a řešíme společné problémy? Všichni v ADP pracujeme na plné úvazky v železničním provozu a sociální situaci ve firmě a společnosti vnímáme odlišně než honorovaní funkcionáři velkých svazů. Na počátku našeho vzniku jsme zaznamenávali různé ataky na naší činnost, a také možnost zablokovat kolektivní vyjednávání, které již probíhá. Bohužel, v této situaci není na výběr, a pokud se nepodaří vyjednat lepší PKS než je současná, (návrh z 2. 9. 2013 je naprosto nepřijatelný), budeme nuceni zaujmout takové stanovisko, které nebude poškozovat zaměstnance. Doufám, že naši členové i členové jiných OC, kteří budou číst tento text pochopí oč nám vlastně jde.
