Vážení kolegové, členové, zaměstnanci SŽDC,
do nového roku 2018 jsme vstoupili s nepodepsanou podnikovou kolektivní smlouvou, avšak s „Opatřením generálního ředitele při nepodepsání PKS…“, které nově definuje jednotný mzdový tarif „nulový“, osobní příplatek a další ustanovení účinná od 1. 1. 2018. Většina z Vás měla možnost seznámit se s nominální hodnotou tarifu i možných hodnot procentuálního osobního příplatku včetně výkonové odměny, buď na stránkách odborových organizací či na osobním portálu STKR. Zaměstnanci by v měsíci lednu měli obdržet mzdové výměry platné od 1. 1. 2018.
Z podrobnějších analýz vyplývá, že podstatně hůře dopadli novou aplikací tarifu zaměstnanci řízení provozu především v TS 6 – 12 a služebně starší 20 ti let. Pro ilustraci lze modelovat následující příklady. Přechodem na nulový tarif, došlo k poklesu mzdy zaměstnanců s doposud uplatňovaným tarifem B u TS 5 -16 o pokles od 1,28 do 2,38%, dále zrušením profesní odměny ve výši 250 – 500 Kč dle KZAM jde o další pokles 1 – 2% mzdy dle vykonávaného povolání.
Nově byl implementován osobní příplatek, který může dosáhnout maximální hodnoty až 5,5% u zaměstnanců nad odpracovaných 30 let a více. Avšak zaměstnanci služebně starší od 15 do 25 let dosáhnou na maxima 4%, resp. 4,5%. Z této jednoduché analýzy vychází, že po aplikaci „nulového tarifu“ a možných maximálních hodnot osobního příplatku dojde pouze k eliminaci ztrát z tarifu B a profesní odměny nebo k minimálnímu nárůstu 1 – 2% max., u služebně starších a v tarifu výše postavených zaměstnanců (TS 12 -16). Pokud zaměstnatel setrvává na návrhu +3,2% k „nul. tarifu“ dokázal tím zvýšit mzdu nad index spotřebitelských cen „inflaci“, která činí 2,6% k období před 12 ti měsíci. Výsledkem je smutný fakt, že hodnota kvalifikované práce u SŽDC na rok 2018 v době hospodářské konjunktury (HDP +5%) má být v očekávané hodnotě 1 – 3% nad inflaci. Zaměstnavatel učinil novou nabídku jedné odborové organizaci, která ji následně distribuovala ostatním odborovým centrálám působícím u SŽDC. Nově také posunul termín kolektivního vyjednávání na 11. 1. 2018. Učiněná nabídka dostatečně nereflektuje na výše uvedené skutečnosti a lze se domnívat, že nedojde k podpisu ani 11. 1. 2018.
Je toto dostatečné ohodnocení zaměstnanců s přísně posuzovanou zdravotní a psychickou způsobilostí, pracujícími v nepřetržitém pracovním režimu s vysokou odpovědností za lidské životy, zdraví a velké materiální hodnoty, které svoji pracovní činností mohou ohrozit? Nikoliv, je odpovědí.
I zaměstnanci, kteří nejsou v manažerských pozicích, si zaslouží za svoji práci adekvátní odměnu – mzdu. Tito také chodí nakupovat stále dražší potraviny, zboží, platí daně, úroky z hypoték či úvěrů, služby a pohonné hmoty, vychovávají děti či se starají o své staré rodiče. Vše stojí nějaké peníze. Pokud má zaměstnavatel těchto zaměstnanců dostatek, může si dovolit i minimální nárůsty mezd, ale pokud tito zaměstnanci chybí, je nutné si je udržet a motivovat, což je v přímém rozporu s jeho mzdovou a personální politikou!
